O městě pod horami

Tak mám za sebou sraz spolužáků a spolubydlících z internátu. Pro neznalé, čtyři roky byl můj přechodný domov Šumperk a po čtyři roky jsem studoval, aby ze mě byl úspěšný železniční stavař. A po maturitě jsem se už nikdy stavařině nevěnoval a deset let jsem nikoho z těch lidí neviděl. Až teď. Šumperk je sám … More O městě pod horami

O dřevěné vrtulce, čárkách a jiné havěti

Když teď tak v relativním klidu sedím na jedné z rodičovských návštěv, cpu se chlebíčky a (tajně) je zapíjím kvalitním vínem (, přičemž bulharskou kvalitu liju do květináče), tak mám tendence si procházet svoje vzpomínky na uplynulé období. Jo, furt, stále a pořád se vracím do školy, furt, stále a pořád myslím na svoje studenty. … More O dřevěné vrtulce, čárkách a jiné havěti

Návraty

Přiznám se, že ke každoročnímu shrnutí pocitů a vjemů jsem hledal nějakou údernou motivaci. Ale doslovně úderná být nemusela. Když to totiž do vás na křižovatce po jízdě z nemocnice napasuje auto s romskou posádkou, která je evidentně pod vlivem, tak se vám (doslova) zatmí před očima. Ne, žádná hrůza, odnesla to zrcátka, promáčklé plechy … More Návraty

V oblacích

Po opravdu moc dlouhé době jsem dostal námět na povídku. Dostal sem ho tak, že se mi tenhle příběh odehrál v hlavě během spánku a já sem ho naštěstí nepustil z hlavy ven a hned po probuzení sem si napsal všechny útržky rozhovorů a situace z děje. Trochu sem to uhladil a doplnil, navíc, ve … More V oblacích

Hold On

Mám ze sebe takovou podivně upřímně dětskou radost. A přitom kvůli takové kravině – začal jsem znova běhat a vyhodil pár věcí z jídelníčku. Ne, neočekávám, že ze mě bude druhá Twiggy, ale hodit se do pohody neškodí. Ostatně, běhat v lese na čerstvém vzduchu mi může přijít jen k duhu, pokud si u toho … More Hold On

O Bohu a naší Paní

Byl jsem v kostele. Držím se pravidel novinařiny, takže je mi známá potřeba čtenáře šokovat hned na úvod. Když už to mám pravděpodobně úspěšně za sebou, pojďme se od těch údivem otevřených úst posunout k tomu, co mě k návštěvě božího chrámu vedlo a co všechno jsem si z ní vlastně odnesl. Upřímně řečeno, jakákoli … More O Bohu a naší Paní

Úsměv, prosím

Když se dívám na oblohu, na které se měsíc postupně zakulacuje, nedá mi to nevzpomenout si na potměšilého ďáblíka bolehlava, který s dlouhým prstem ťuká na čelo se slovy: „Fakt to tentokrát zase zvládneš? Já sem přece tady, stačí si říct.“ Díky, ale opět se snad obejdu. Depresivní epizody už nejsou takovým strašákem jako dřív. … More Úsměv, prosím

Perníčková balada

Letos před Vánoci poměrně solidně ignoruju celkovou existenci těchto (jinak velmi milých) svátků. Ano, přiznám se, tři dárky v podobě vína, knihy a vagonku od sponzorů mě příjemně rozmazlily, ale to je tak vše. Žádné trhy, žádný svařák, žádné dojímání nad koledami, dokonce sem letos ani nepekl a nechce se mi zdobit stromek. Nemůžu ovšem … More Perníčková balada

Lavina

Je mi dobře. Posledních několik týdnů, vlastně od návratu z letního volna v Karpatech, jsem toho nikde a s nikým moc nenamluvil. Nepoužívám kecací aplikace, zazdívám maily (sorry všem obchodním partnerům, jen mě prostě to strojené obkecávání nějak nebaví) a dokonce opožděně odpovídám na SMSky. Mlčím na sociálních sítích, teda pokud nejde o pracovní profily … More Lavina